Metoda Instrumentálního obohacování

Metoda Instrumentálního obohacování (Feuerstein Instrumental Enrichment, FIE) představuje jeden z nejzajímavějších a nejpropracovanějších počinů na pomezí pedagogiky a psychologie druhé poloviny dvacátého století. V současné době ji nevyužívají pouze psychologové a učitelé, ale i rodiče, kteří v zájmu co nejlepšího výchovného působení na své děti nezapomínají na to, co je potřeba budovat nejvíce - schopnost myslet a učit se, mít motivaci, nepodléhat zklamání a celkově budovat v dorůstající generaci zdravé sebepojetí a celkové sebepřijetí.

Metoda má své opodstatnění v sociální oblasti, ve zdravotnictví, může být přínosem pro kolektivy a týmy v jakémkoliv prostředí. Vedle umění vytvořit si strategii řešení úkolu upevňuje sebedůvěru, rozvíjí vyjadřování a respektování jiného názoru a umožňuje adaptaci v neustále se měnícím světě.

Mottem celého programu zní „Nechte mě chvilku…, já si to rozmyslím“ je. Odkazuje na snahu překonávat impulsivitu při řešení problémových situací a zdůrazňuje význam individuální časové potřeby každého člověka při řešení úkolů.

K pojmu obohacování se vztahují kognitivní (poznávacích) funkce, které se rozvíjí a při procesu modifikují.

Zkušenost zprostředkovaného učení (tzn. interakce, při níž rodiče, učitelé, vychovatelé „vkládají“ sebe mezi podnět a dítě, aby zajistili co nejkvalitnější reakci) spolu s didaktickými principy obsaženými v Instrumentálním obohacování umožňuje nejprve se novým kognitivním operacím a strategiím naučit a později je samostatně používat všude, kde je toho třeba (metakognice).

Jednotlivé instrumenty FIE obsahují úkoly typu „papír a tužka" sestavených tak, aby se postupně zvyšovaly jejich náročnost i složitost v rámci podpory rozvoje deficitních kognitivních (poznávacích) funkcí. Plnění těchto úkolů otevírá možnost uvědomění si vlastních kognitivních procesů a dovedností. Studenti často nazývají tento proces jako „přemýšlení o přemýšlení“. Úkoly obsažené v instrumentech mají víceméně abstraktní charakter a jen velmi málo připomínají náplň „předmětů“ výuky, jedná se především a provázení různými postupy, při kterých si děti samy tvoří strategie a postupy práce.